Krevkérky

KREVKÉRKY – PŮVODNÍ FRANCOUZSKÉ PLEMENO

Historie:

Je to velmi staré francouzské plemeno. Pochází z Normandie. Bylo popsáno v 16. století a v 17. století bylo používáno jako předlohy malířů. Vznikaly v 15. století křížením krajových selských slepic a slepic s chocholem a vousem. Chocholatým plemenem byly paduánky, které mají s krevkérkami společníého předka polverarskou slepici, která se rozšířila až do Belgie.

Název krevkérky je odvozen od obce a kláštera v Normandii v oblastech Lisieux a Lamanšského průlivu, Créve Couer, což v překladu znamená „zlomené srdce“.

Dnes se tedy chovají téměř po celé Evropě, v USA a v Kanadě.

Plemené znaky:

Je to středně velké, poměrně zmasilé plemeno. Velmi klidného temperamentu. Dá se snadno ochočit.

Hmotnost mladých kohoutů je kolem 2,7 kg a mladých slepic kolem 2,3 kg a u starších kohoutů se pohybuje přes 3 kg a u starších slepic kolem 2,5 kg a může přesáhnout i 3 kg. Kohouti se kroužkují kroužky o velikosti 20 mm a slepice kroužky o velikosti 18. mm. 

Hlava musí být velmi široká, silně klenutá s lebeční výdutí ve tvaru polokoule. Lebeční výduť je podkladem pro chochol, který je velký, široký a kulovitého tvaru. Směřuje dozadu. Chochol by neměl bránit rozhledu. Před chocholem vyrůstá hřeben ve tvaru písmene V. Měl by být souměrný a lehce prohnutý. Zebák je u krevkérek silný, lehce zahnutý se zvýrazněnými nosními otvory. Před nosními otvory na sedle je malý masitý výrůstek, který má barvu podle sbarvení opeření. Obličej je červený, zakrytý vousem. Ušnice jsou malé, barva je bez významu, protože jsou kryté vousem. Laloky jsou velmi malé a krátké kulovitého tvaru a také jsou zakryté vousem.

Vous je mohutný, hustý a plný, je tvořen třemi části. Podbradní část spadá jako závoj dolů. Dvě lícní části zakrývajícími hrdlo, laloky, ušnice a obličej. Nesmí bránit v rozhledu. Oči u krevkérek jsou červenožluté.

Trup je dlouhý, široký, obdélníkový, vodorovně nesený, záda jsou široká, dlouhá, plochá. Musí mít bohatý sedlový závěs a znatelný přechod do ocasu. Prsa jsou velmi plná, široká, hlubohá, pčředsazená a břicho je dobře vyvinuté, široké a plné.

Krk je podsaditý, středně dlouhý, vzpřímeně nesený a mírně prohnutý dozadu. Musí mýt bohatý závěs.

Křídla jsou středně dlouhá, musí být přilehlá, s konci skrytými pod sedlovým závěsem.

Ocas je velmi bohatý, málo rozevřený a nepříliš vysoko nesený. U kohoutý jsou srpy zahnuté a pěkně široké.

Postoj u krevkérek je nižší a poměrně široký. Holeně jsou krátké a silné  dobrým opeřením. Běháky jsou kratší a čtyřprsté, jsou nejsou opeřené. Jsou zbarvené podle opeření, které je bohaté a pevně přiléhající.

Slepice se v hlavních plemených znacích shoduje s kohoutem, až na znaky podmíněné pohlavím. Je o mnoho menší než kohout, v trupu se jeví mohutnější a zaoblenější. Prsa má velmi široká a břicho je hlubší než u kohouta. Chochol je více kulovitý a vysoko nasazený. Je tvořen kratšími pery než u kohouta a také nesmí bránit v rozhledu.

Barva běháků a zobáku záleží na barvě opeření. U černého rázu jsou běháky černé až tmavě břidlicové a zobák je tmavě rohový. Bílý ráz má běháky světle šedomodré, některé masové. Zobák je světle břidlicově modrý až masový. U šedého rázu jsou běháky břidlicové až tmavě břidlicové, zobák je tmavě rohový. Krahujcový ráz má běháky i zobák masovébarvy.

Vlastní zkušenost:

Krevkérky jsou velmi milým a tichým plemenem. Jsou také velmi klidné. Dají se dobře ochočit. Mají velmi dobrou snášku a dobrou zmasilost. Jejich maso je velmi chutné.

Jejich snáška se pohybuje okolo 150 vajec za rok. Vajčka mají bílou barvu.

Je to nenáročné plemeno odolné vůči různým chorobám a nepříznivému poasí. Největší problém jsou jejich chocholy a vousy, které se nesmí umáčet. V zimě by to vedlo k omrzlinám. A hlavně si musíme dát velký pozor na cizopasníky, aby se nedostali do chocholů a vousů.

I přes svou klidnost, jsem u tohoto plemene pozorovala velkou shánčlivost a pohyblivost po pastvě. kohouti ač jsou krotcí, své území si chrání více než kohouti jiného plemene, jsou velice silní.

Slepice mi na vajíčka nesedly, všechny odchovy jsem líhla v líhni a odchovávala pod lampičkou. Kuřátka jsou velmi aktivní už pár dní po vylíhnutí.

Proto abychom dosáhli dobré zmasilosti, musíme jim od malička přidávat krmivo bohté na bílkoviny, protože ze samotné pšenice nám nenarostou do své velikosti.

Chtěla bych poděkovat panu Miloslavu Procházkovi, že nám tento chov vřele doporučil a přenechal nějaké kontakty na chovatele.